Mladí ochránci přírody, z.s.

veřejně prospěšný spolek zabývající se prací s dětmi a mládeží

Logo MOP

Hrátky do přírody

Řetízek

Vyrobit v tlustých rukavicích řetízek o délce 10cm a to z kancelářských sponek rozsypaných na jehličí není vůbec snadné. Tak alespoň vypadal astronautický výcvik na jednom táboře.
Ještě zajímavější je to však jako štafetový závod (předávají se rukavice a řetízek), kdy více skupin soutěží o co nejrychlejší sestrojení řetízku o zadané délce. Každý může přidat jednu sponku a tak je to pěkná honička…

 

Všechnožer žravý

Legenda: Díky genetickým pokusům se na Zemi objevil silně odolný a krajně nebezpečný netvor Polyphaga vorax – naštěstí v jediném exempláři, který jako úplně nejvyšší predátor konzumuje všechny živé tvory a nejraději si pochutnává na lidech. OSN se po mnoha experimentech rozhodla spolu s nejvyspělejšími státy světa zlikvidovat tohoto tvora. Všechny pokusy však selhaly a jako poslední záchrana se jeví použít dávno zapomenutou metodu velkého tuzemského vědátora Járy Cimrmana. Metoda spočívá v postupném zbavení již tak řídkého ochlupení s tím, že nachlazený netvor chytne rýmu a kýchajíc, frkajíc potupně uhyne.

Příprava: jeden vedoucí je pomocí malých zavíracích špendlíků ověšen cca 50 různobarevnými cancourky z krepáku (cca 20 cm) a vkráčí do vymezeného prostoru v terénu.

Průběh: úkolem hráčů je utrhnout z netvora co nejvíce chlupů (cancourků), aniž by je netvor lapil a alespoň 3 vteřiny držel svým pařátem (pak už by je totiž sežral). Hra končí úplným zbavením chlupů Polyphagy vorax či sežráním všech hráčů. Hodnotí se počet vytržených chlupů (popř. součet jejich délek), možno hrát na jednotlivce, ale herní skupiny jsou zajímavější (viz taktika).

Taktické rady:

  1. pro hráče je nejlepší lovit ve smečkách
  2. pokud je někdo lapen, tak by se měl ihned obětovat případně i další (a tím zaměstnat netvora, protože má jen 2 pařáty a musí držet ale spoň 3 vteřiny) a ostatní by hned měli využít příležitosti a Polyphaga zbavit ochlupení
  3. pro netvora je naopak nejlepší vyhledávat osamělé lovce a ty postupně požírat
  4. chlupy mohou mít různou hodnotu (hodnotí se dle barvy krepáku).

 kolicky-nahled

Kolíčky

 Štafetový závod družstev kdy musí každý přenést kolíček z jedné šňůry na druhou bez použití rukou. Zdánlivě jednoduchá hra přináší nejedno překvapení.

 

Etna

    Správná sopka chrlí nejen lávu, ale i balvany vysoko do výšky. Mnoho lidí se diví, proč ty balvany nepadají zase zpátky do jícnu sopky a tedy stále nekolotají, jako když žonglér hází míčky. Proč se ty balvany rozlétávají všude možně? A co když je těch chrlících jícnů sopky více – když se tedy balvany nevracejí do „svého“ jícnu, nepadnou do jiných? To vše ověříme pokusem.
    Každý si vezme do ruky 10 kaménků a na daný pokyn je vyhodí co nejvýše (alespoň nad hlavu) a snaží se jich co nejvíce chytit ještě před dopadem na zem. Totéž opakujeme alespoň 5× (vyhazují se do vzduchu jen kaménky chycené, ty spadlé na zem se nechají ležet) a posléze vítězí ten, komu se podařilo nakonec mít v ruce co nejvíce kaménků.
    A když má sopka více jícnů? Balvany naráz chrlí celá skupinka a každý může chytat libovolný kámen – to je pak ten správný chaos (a pokud hrají starší, tak spíše maso).

 

Šumava ekoboj-nahled

Bez ohledu na pobouření mnoha lidí je život ekologického aktivisty mnohdy drsný a musí se předem připravit i na tvrdší jednání, ústrky, nešetrné zacházení,… Nedávný pokus o záchranu šumavských stromů formou jejich „bránění vlastním tělem“ byl ostatně poměrně bohatě zdokumentován a stal se i předmětem soudních sporů. Následující hra proto nejlépe prověří připravenost hráčů na tvrdou řeholi skalních obránců přírody…
Polovina hráčů bude představovat ekofanatiky, druhá polovina pak strážce pořádku (policisté, lesáci,…). Cílem je odervat ekofanatiky od bráněných stromů a dopravit je na „shromaždiště zadržených osob“ (t.j. do nedalekého vymezeného prostoru). Ekofanatici se pouze pomocí svého těla pevně přimknou ve vymezeném prostoru ke stromům… a strážci pořádku se dají do práce – samozřejmě, nad vším by měla bdít nějaká autorita (Generální inspekce ozbrojených sborů,…), aby nedocházelo k surovostem. Po vymezeném čase (20 minut) či odervání všech fanatiků hra končí a nastává střídání.
Poznámka: ač se hra jeví jako poměrně tvrdá, tak se v našem kolektivu nakonec v létě nejlepší taktikou ukázalo vylochtání či „vodní děla“ (zlití studenou vodou).

 

Záchrana Dodo

Raphus cucullatus žil na zemi, živil se ovocem, bývalo to zvíře mírně řečeno „nedovtipné“,… a to se mu též stalo osudné. Naštěstí se vám na výpravě podařilo objevit poslední žijící exemplář sedící v trávě a máte velkou šanci jej odchytit + odnést odborníkům k záchraně. Protože je to zvíře hloupé, ale velmi citlivé, použijeme netradiční metodu odchytu – vy jej přežerete a spícího pak odnesete.
Na vzdáleném místě (podle stáří hráčů) si každý hráč připraví zásobu ovoce (šišky či jiné vhodné pomůcky označené barevnou bavlnkou), uvnitř vnějšího kruhu (hnízdní teritorium) o průměru cca 2m umístíme malý soustředný kruh (vlastní hnízdo) o průměru asi 20cm, k jeho vnitřnímu okraji usadíme dodo (čepice, rukavice,…) a hra může začít.
Děti se snaží až do hnízda doda naházet z vnějšího kruhu (=aby nenarušili jeho teritorium) co nejvíce ovoce (=šišky), mohou si však ze vzdálené zásobárny najednou donést jen 1 kousek. Po naházení celkem 20 kousků ovoce dodo přejeden usíná a hra končí. Vítězí ten, kdo se nejvíce zasloužil o uspání doda, tedy do jeho úkrytu postupně naházel co nejvíce svého ovoce (další pořadí je dáno množstvím ovoce).
U této hry hodně záleží na stáří hráčů, poměru velikosti teritoria i hnízda, druhu ovoce,… bývá to však poměrně rušná hra, kterou je možno ještě ztížit tím, že vedoucí představují ekofanatiky, kteří se snaží zabránit krmení doda.

 

Puzzle

puzzle-nahled Klasické puzzle nemusíte skládat za osamělého zimního večera, ale můžete zapojit i herní skupinky v poměrně dramatické soutěži. Dle počtu skupin (3–6 hráčů) vezmeme stejné skládačky puzzle a všechny dílky smícháme dohromady. Tuto hromadu dílků rozmístíme do herního území. Každému týmu dáme z puzzle pouze rámeček, případně výsledný obrázek, pro experty můžete i bez rámečku. Na znamení (při 150 hráčích se nám osvědčilo bouchnutí papírového sáčku) skupiny vystartují s cílem získat co nejvíce dílků. Vítěz je jasný, kdo první přinese kompletní puzzle. Kdo odevzdá, tak se jeho dílky mohou vracet zpět na herní plochu.
Hra je zdánlivě jednoduchá, ale v průběhu se začne měnit na velkou směnnou burzu, kde se projeví taktiky jednotlivých teamů. Jako zpestření lze s výhodnou využít šero a nastávající tmu. Hodnocení je jednoduché: buď kdo dříve a nebo po určitém časovém limitu na počet umístěných dílků.

 

Přenášení vody

Před týmy nastoupí pomocníci s jednou uzavřenou PETkou plnou vody + jednou prázdnou. Cílem bylo přelít vodu z plné láhve do prázdné, vrátit původně plnou láhev pomocníkovi, v té prázdné ji donést do cíle cca 50 m, tam z „prázdné“ láhve opět vodu přelít zpět do původní (kterou mezitím přinesl pomocník), tu uzavřít a postavit na cílovou metu.
Zrada je v tom, že „prázdná“ láhev má 15 malých dírek (hřebík 30 rozehřátý nad svíčkou a podle papírové šablony naděrované všechny lahve stejně), ze kterých voda neustále odtékala. Závod není na čas, ale jde o co největší množství přenesené vody. Odtékající voda vám však moc času nazbyt nedává…

 

Stavba věže

Každý tým potřebuje 20 špejlí a celou lepící pásku. Cílem je do určitého časového limitu (osvědčilo se 20 minut) postavit na vyhrazené rovné ploše co nejvyšší stavbu. Na tu lze použít pouze špejlí a lepící pásky, nic jiného (kameny, klacky, písek,…). Výsledky vás mohou i překvapit, někteří dosáhli výšku stavby i přes 2 metry.

 

Jak pijí zvířata?

popijeni-nahledNěkterá zvířata to s příjmem tekutin nemají vůbec jednoduché a tak lze na toto téma udělat drobné hrátky. Psi vodu chlemtají a tak před každého postavíme misku s vodou a kdo ji nejdříve pouze za použití úst vypije, je nejlepší chlemtač (a není to nic jednoduchého). Žirafy mají dlouhý krk a tak nesmí hráči pokrčit nohy ani ruce a je pomocí brčka vypít na čas část vody ve vysoké nádobě na zemi. A jak se napije  netopýr nebo protinožec? To je vidět na fotografii.

 

Veverčí zásoby

Hra vhodná pro menší děti do známého terénu (možná i do klubovny), navozuje situaci zimní nouze o potravu, kdy veverky hledají své podzimní zásobárny oříšků a hub. Budeme potřebovat 3 sady kartiček (kamínků, korálků,…) a ty označit jako oříšky, houby a bonbóny. Kartiček by mělo být cca 3+2+5 pro každého hráče.
V úvodu kartičky rozdáme a bez vysvětlení je požádáme o ukrytí v herním prostoru. Poté následuje na několik hodin jiný program (aby děti zapomněli) a pak to vypukne. Hráčům vysvětlíme o co se jedná. Na podzim si veverky ukryly své zásoby jídla k přežití a nyní v kruté zimě je musí rychle najít – berou vše co najdou, během určeného časového limitu a s těmito slovy hráče vypustíte do území. Vyhodnocení je jednoduché, bonbóny veverky nejedí (0 bodů), houby moc nevydrží (1 bod), nejlepší jsou samozřejmě oříšky (2 body). Nejlepšího hráče lze vyhlásit jako nejtlustší veverku, posledního pak jako oběť zimních mrazů.

 

Co v zimě?

Přijde vám že v zimě se dá sedět pouze v klubovně u kamen a čekat na jaro? Chyba, i v zimě je třeba chodit do přírody. Pokud je sníh, pak máte o zábavu postaráno – velmi vděčné jsou stopovací hry, které při vhodné legendě udělají z normální výpravy skvělé dobrodružství. Pokud není po sněhu ani památky, je to horší, ale stále řešitelné. Zkuste některý z námětů:

 

Krmení mláďat

Jeden (dva) představují rodiče, ostatní ve skupině jsou hladová ptačí mláďata. Mládě dřepí v hnízdě, nikdo nepoužívá pařátků (rukou), cca 5 metrů od nich je zdroj potravy (miska s žížalami = slané tyčinky) a rodiče jim pouze v zobáčku přinášejí žížalky. Která rodinka dříve nakrmí mláďata (přenese všechny žížalky)? Žížaly padlé na zem se vrací zpět do misky.

 

Komáři

Všichni určitě znáte ten šílený pocit, když se večer ve stanu (pod stromem, v chatičce,…) těsně před usnutím rozezvučí komáři. To je mnohdy k zbláznění… a přesně tato situace je námětem následující hrátky.
Jeden hráč představuje znavenou osobu toužící po spánku, ostatní budou krvelační komáři. Natěšený spáč si zaváže oči a vyzbrojí se plácadlem (ručník s uzlem,…) a plácáním se brání komárům. Ti po zahájení hry začnou bzučet a snaží se do spáče zabodnout sosáček (t.j. píchnout prstem) s tím, že si každý komár počítá píchnutí. Spáč se ohání plácadlem a koho se jím dotkne, tak je zaplácnut (= vyřazen ze hry).
Po stanoveném čase (doporučuji max. 1 minutu, kupodivu je plácání poslepu dosti náročné a to ani člověk nemusí být ve spacáku) se sečtou vbodnutí živých komárů (rychle opakované vpichy „za sebou“ se nepočítají!) a spáč je vystřídán nejúspěšnějším komárem (či podle předem daného pořadí).

Mladí ochránci přírody
Dittrichova 9, Praha 2

Profil na FacebookuProfil na Google +

Naše další aktivity:

Zasoutěžte si s námi a udělejte při tom něco pro příroduNárodní registr pramenů a studánek

Podporují nás
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Hlavní město Praha MČ Praha 6 MČ Praha 2 Ministerstvo životního prostředí