Mladí ochránci přírody, z.s.

veřejně prospěšný spolek zabývající se prací s dětmi a mládeží

Logo MOP

Hrátky na louku

Míčková štafeta

Nosit molitanový míček pod bradou není mnohdy jednoduché, ale štafeta s předáváním míčku „z podbrady do podbrady“ bez pomoci rukou… to je mnohdy problém. U mladších je to zábava a u starších smíšených štafet je to… inu, vyzkoušejte.

Železná opona

Abychom dětem přiblížili trudnou metodu přechodu „přes čáru“ zhruba před 55 lety (o tom se sice učí, ale není nad osobní prožitek), pokusíme se takový „útěk přes dráty“ nasimulovat. A komu se nechce vzpomínat, tak děj může přesunout do nyní rozdělené Koreje…
Pomocníci (=podpěrné sloupy) si zaváží oči, postaví se od sebe asi 10 – 15 metrů (podle počtu účastníků), do každé ruky vezmou jeden konec napnutého provazu (=elektřinou nabitý ostnatý drát) a nahodile provázky zvedají či snižují (nabité dráty se ve větru různě pohybují).
Úkol hráčů je prostý: na znamení se každý snaží dostat bez úhony mezi dráty na druhou stranu. Kdo se však dotkne drátu, tak je těžce popálen a zůstává 5 minut ve vyšetřovací vazbě a teprve pak si může cestu zopakovat. Na druhé straně však uprchlík zjišťuje, že doma zapomněl rodinné album a musí se pro něj stejnou cestou nenápadně (proto se musí proplazit) vrátit k 10m vzdálené metě a tam dostane do ruky 3 šišky. A teprve s albem se pak nenápadně (= plížením) přiblíží k hranici, kterou (snad) bez úhony překoná.
Čím dříve, tím lépe – hodnotí se rychlost donesení rodinného alba do „země svobody“.
Existuje také obtížnější varianta: podpěrné sloupy jsou 2+2 a stojí těsně vedle sebe (čili na čáře jsou 4 komíhající se nabité ostnáče). To je pak náročnější…

Motovidla

Hlavně pro přihlížející žertovná hra na louku, předpokladem je však dostatek dlouhých provázků…
Konce všech dlouhých provázků (na každého hráče jeden dlouhý alespoň 10 metrů) se přivážou uprostřed louky na kůl zhruba ve výši pasu hráčů, na každý začátek se naváže dítě v pase. Na signál je cílem se domotat (t.j. namotávat provázek na svůj trup otáčením kolem svislé osy tak, aby byl provázek stále napnutý) co nejrychleji ke kůlu. Hodnotí se pořadí dosažení kůlu

Počítání

Podle počtu hráčů rozházíme na louce lístečky s číslicemi 1 až 50, hráčům se oznámí číslo (51 a více) a jejich úkolem je co nejdříve donést pouze ty lístečky, jejichž součet dá přesně zadané číslo. Boduje se pořadí nalezení správného součtu. Hra je typicky rychlá běhací a lze ji hrát na jednotlivce i na herní skupinky. Podobná hra je s písmeny, kdy je cílem sestavit japné české  slovo o zadaném počtu písmen (ve kterém se vyskytuje souhláska, bez školně nebezpečných yi,…).

zrcatko-nahled Stezka pozadu

Zajímavou stezku na libovolné louce si vyzkoušeli Mopíci – trasu lze udělat složitější i se slepými odbočkami, křižovatkami a dokonce lze uspořádat závod celých družstev na čas (po projití trasy odnese chodec zrcátko dalšímu v pořadí). Jednoduché, zajímavé, nenáročné.

Vzácní brouci

Potřebujete obarvené 2 sady kamenů (počet dle hráčů, pro 150 lidí jsme použili cca 400 kamenů barevně odlišených – modré a červené). Kameny představují vzácné brouky, které je potřeba zachránit před záhubou. Kameny rozházíte v daném území (ideálně nepozorováni). Na daný signál bylo cílem do 10 minut nashromáždit co nejvíce brouků. Výsledek můžete určit počítáním (což je šílené) a nebo vážením, což je zajímavé i pro hráče.

Chytré opice

vickoslova-nahled „Udává se, že šimpanz může mít slovní zásobu až 200 liských slov.“
Na nepotisnutá víčka od PET lahví napište jednotlivá písmena abecedy a rozházejte po louce. Každý tým má za úkol nasbírat co nejvíce písmen (možno rozlišit barvami mladší a starší). Na izolepu (kterou získá každý tým) je úkolem seskládat ze sebraných víček co nejvíce slov (podstatná jména v 1.pádě). Pro hodnocení se započítává každé víčko umístěné ve smysluplném slově. Použitý časový limit byl 20 minut, nejlepší týmy usmístili cca 70 víček.
Doporučujeme míst alespoň jednu kompletní abecedu na každý tým. Týmy si mohou víčka měnit (jen stejné barvy při rozdělení na mladší a starší). Pokud by jste chtěli dát každému týmu jinou barvu víček, pamatujte na znevýhodnění (zelená se opravdu špatně hledají). Určitá víčka (zlatá, černá, …) se dají využít jako žolíci. Pokud rozházíte víčka v bazénu, hra přinese i pěkné osvěžení (řeka není vhodná :)).

Barevné vnímání hmyzu

obrazce-nahled „Většina hmyzu má fyziologicky jiné oko než jiní živočiši a proto vid úplně jinak (mozaikovitě, jiné podání barev, spektrální posun, …). To je významné pro jejich způsob života.“
Pro každý tým potřebujete hodně víček od PET lahví a hodně barev. Kolik je hodně (200 a více). Do časového limitu (použili jsme 40 minut) je cílem vytvořit co nejzajímavější objekt zájmu pro zvolený hmyz (vážka, moucha, vosa, …), jinak řečeno sestavit na zemi obraz, který hmyz zaujme. Hodnotí všichni soutěžící (kromě svého výtvoru). Obrazce je dobré skládat na pevném podkladu (posekaná louka, lepší pak hřiště).

Putování bělozubek

belozubky-nahled „Dospívající mláďata bělozubek jsou mezi 7. až 18. dnem života vyváděna samicí na procházky – každé mládě se zoubky drží ocásku předchozího jedince, přičemž všichni společně utvářejí vzájemně propojenou a příznačnou karavanu.“
Každý z týmu si uváže kolem pasu ocásek (pruh krepáku o délce alespoň 2 m) a druhý konec uchopí hráč za vámi (může si přivázat i na zápěstí). Tímto způsobem se vytvoří karavana, která se nesmí přerušit. Pokud se ocásky (krepák) přetrhnou musí se družstvo vrátit na start k navázání. Cílem je nejrychleji absolvovat zadanou trasu.

Lety vlaštovek

vlastovky-nahled Vlaštovkovití do svým zimovišť putují velmi daleko, jednotlivé etapy jsou co nejdelší.
Každý hráč ve družstvu si vyrobí papírovou vlaštovku (nově zařazený druh „šipka obecná“ je povolen). Tým se snaží štafetovitě doletět co nejdále, tzn. jeden hodí svojí vlaštovku a na místě dopadu zůstane stát. Z toho místa hází druhý, z místa dopadu třetí a tak až do posledního hráče. Který tým doletí nejdále, ten vítězí.

Katrán tatarský

Legenda: brukvovitá vytrvalá bylina katrán tatarský (v ČR kriticky ohrožený → chráněný) vytváří po uschnutí až 1m vysoký útvar kulovitého tvaru, ten se po zaschnutí odlomí a vítr jej kutálí po travnatých stráních (tzv. stepní běžec). Při tom se z něj uvolňují semínka a tímto zajímavým způsobem se katrán vlastně rozmnožuje…
Průběh: jeden zástupce každého družstva nafasuje označený prázdný balónek a provázek. Úkolem každého družstva je „vypěstovat katrán“ (= nafouknout balónek) a co nejrychleji jej rozšířit po okolí (= pouhým foukáním překutálet balónek po vyznačené trase).
Poznámky: 1. soutěžilo se na travnatém fotbalovém hřišti, 2. mladší (cca 80 dětí ve 12 družstvech) měli za cíl fotbalovou branku, kam se šlo po „mírném větru“, 3. starší (též cca 80 dětí) foukali v protisměru (tedy proti mírnému větru) do protilehlé branky, 4. celá hra trvala cca 15 minut (po větru to šlo rychleji), 5. pokud někomu praskne balónek (stalo se asi 3 družstvům), tak dostane náhradní a projde celou trasu znova.

Požár v přírodě

Legenda: nezodpovědný turista si rozdělal ohníček, který se v nestřeženém okamžiku začal rychle šířit přírodou…
Průběh: cílem každého družstva je co nejrychleji dopravit oheň (= hořící hřbitovní svíčku) od nezodpovědného turisty (= úřední ohníček) do cíle. Trasa byla stanovena jen rámcově, ale byl tam povinný úsek vyznačený 60m lanem – ten vedl skrz dva drátěné ploty a přes bazén s vodou, celá trasa měřila asi 300 m.
Poznámky: 1. hra je velmi rychlá a poměrně dynamická, 2. najednou startovalo cca 80 dětí – startovní pole se rychle roztáhlo (zejména na plotech a bazénu), 3. družstva volila různé taktiky – u některých se lidé po trase střídali, jinde oheň doprovázeli všichni či byl zvolen jen jeden přenašeč přes vodu, 4. pokud někomu oheň zhasl, tak se musel vrátit na start.

Mladí ochránci přírody
Dittrichova 9, Praha 2

Profil na FacebookuProfil na Google +

Naše další aktivity:

Zasoutěžte si s námi a udělejte při tom něco pro příroduNárodní registr pramenů a studánek

Podporují nás
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Hlavní město Praha MČ Praha 6 MČ Praha 2 Ministerstvo životního prostředí